Listopad 2011

Bye bye Gothic scene!

13. listopadu 2011 v 17:59 | Tea Envy W Black |  DIARIES
Tímto článkem bych se oficiálně chtěla rozloučit s Gothic scénou a stylem.
Proč?
Povíme si příběh ;)

Vše začalo na základce, když Amy chtěla založit kapelu. Bylo jí strašně málo, ale už tehdy věděla, že chce být zpěvačkou. Až do devátý třídy jsme trénovaly zpěv a kytaru, skládaly jsme songy atd. V těhle rocích mi ukázala správný věci a od té doby znám pojmy jako je J. Hendrix, Nirvana, S.O.A.D., Iron Maiden. Takové ty tvr'dácké základy.
Ke konci základky už to byli Tokio Hotel, kteří byli tím pravým povelem. Pamatuji si den, kdy jsem přišla domů a totálně celá jsem se oblékla jako Bill. Samozřejmě, že ne úplně stejně. A tím se to rozjelo.
Takže jsem jela na vlně rocku, který se mi ale rychle ohrál. Taktéž i Tokio Hotel, ač je to dneska hezká nostalgie :D
Popustila jsem uzdu a dala se na punk. Ten mě nebavil téměř vůbec a tak dostal místo metal, grunge až dokonce i death metal. V té době jsem v sobě měla rebélie na rozdávání. Ale řekněme, že takovété vnitřní rebélie. Jinak řečeno, prasečinky a kraviny jsem neprováděla.
Jakmile jsem nastoupila na střední, chytla jsem se gothic stylu. Zprvu jen jako stádia vývoje, potom i filozofie gothic a hlavně hudby.
Ta se mě tedy drží neustále.
Začala jsem tím stylem žít. Chtěla jsem ukázat na to, že s lidmi okolo mě nesouhlasím, že jim v nitru vzdoruji.
Byla jsem nadšená z toho, jak jsou gothic lidé krásní, jak se sdružují atd. Viděla jsem miliony fotek a chtěla jsem taky tak vypadat. Ale samozřejmě gothic styl je také především o hudbě. Ta mě doopravdy chytla. Ta pravá temná poetická hudba, která má srdce, atmosféru a snad i vůni. Milovala jsem tu její pravost.
Když jsem však přišla do kontaktu s gothic lidmi, byla jsem tak trochu v šoku. Představovala jsem si, že jsou spolu, mluví, jsou kreativní, jiní než ostatní v tom, že vidí tu zkaženost světa, že vidí víc, že jsou jako umělci, co vidí svět správnýma očima. Místo toho jsem našla jen hromádku teenagerů, co o filozofii gothic nikdy nepřemýšleli, a co hledají tenhle styl jen pro cool vzhled, cool kamarády, aby zdánlivě děsili okolí a stali se středem pozornosti, co se zabývají jen alkoholem a sexem a všim možným okolo. Našla jsem ty samé lidi, co nenávidím, jen byli v černém.
Snažila jsem se teda prvně přizpůsobit a dělat, jak jsem taky taková, ale bylo mi to proti srsti. Neměla jsem zapotřebí se přetvařovat. Takže jsem si jela tu svojí filozofii dál bez ohledu na to, jestli o tom někdo ví a soudí to.
Brzy mě to omrzelo.
V černých stínech jsem si později připadala jako fe'tačka a ani se mi už nechtěly ráno dělat.
Pořád jsem si říkala, že bych mohla třeba být cyber gothic. Nechápu proč, když je to ještě větší banda trosek než ti údajní gothic lidé.
NECHÁPEJTE MĚ ŠPATNĚ, PRAVÉ GOTHIC LIDI OBDIVUJU A MILUJU...ALE KDE JSOU?

Každopádně se s Gothic stylem na dobro loučím. Stále se mi líbí, ale už se s ním neztotožňuju a ani ke mě nesedí.
Proč?
Protože Gothic byla moje životní filozofie. Tím jsem žila. Chtěla jsem, aby si někdo všiml, že nenávidím to, co se okolo děje a to, že si toho nikdo nevšímá. Chtěla jsem ukázat vzdor, sdílet tu nenávist k lidem.
A teď už tu potřebu nemám, protože se konečně objevil někdo, kdo to cítí stejně.
Nepotřebuju zoufale ukazovat: 'Hej! Já jsem jiná, nechci být jako vy! Ne oblečením, ale duší!'...protože mě už někdo vyslyšel a souhlasil a dal mi konečně šanci tohle nenést samotná.

Takže moje cesta po černé stezce skončila.
Ničeho z toho nelituju.. :)
Stejně jako Tokio Hotel éry. Udělalo to ze mě to, co jsem teď. A na to jsem hrdá.

Mojí filozofií je příroda, svoboda, zdraví a rozum. A samozřejmě štěstí a láska.

Už nechci být gothic, chci být sama sebou.

Chápu, že někteří začínající gothic lidé si řeknou, že jsem pozérka, že gothic je na celý život.
Tak jo :)
Užijte si ten gothic život a cokoliv, co děláte.
Hlavně, když vám to přijde správné.
A že jsem pozérka?
:)
Tohle slovo mě nutí se usmívat, protože tohle jsem řešila, když mi bylo 15.

Je čas udělat krok vpřed, nemyslíte? ;)




Jen vám chci říct....

1. listopadu 2011 v 21:49 | Tea Envy W Black |  DIARIES


...že už je mi to úplně jedno!

( to be continued )