I can't breath

26. června 2010 v 20:13 | Tea Envy W Black |  DIARIES
Nádherné ... přímo skvostné probuzení: 'Jdi prát!'.
Lepší jsem si nikdy snad ani přát nemohla!
Dost ironie...

Alespoň u toho můžu přemýšlet, no ne? Do doby než jsem začala věšet prádlo bylo všechno úplně normální. Jenže pak jsem si v té malinké místnosti zavřela průvanem dveře i okno a zamotala se v tom všem oblečení. Nečekaná reakce - panika. S nyktofobií jsem se už sžila. Vím, jak moc panikařím a naučila jsem se jak s tím nějakým způsobem žít, ale proč jsem chytla panické chování, když jsem se v uzavřené místnosti ještě zamotala obličejem do nějakého trička - netuším. 

Každopádně to bylo něco šíleného! Nemohla jsem vůbec dýchat a dostat se ven. Strhla jsem tu šňůru a ležela na zemi popadající dech. Už tam nepůjdu. Nebo nikdy nebudu věšet tolik prádla! 

...

To samé se mi stalo dávno. To mi přes hlavu hodili spacák a zatáhli šňůrku až u nohou a já nemohla ven. Odporný pocit. Už jen když si na to rozpomínám, tak se mi dělá zle. Já křičela, kopala...a oni? Smáli se. 

...

Ne .. jistým způsobem to nemám v hlavě v pořádku. A kdoví co za několik let zjistím dalšího...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.